Pivovar Klášter končí – zaměstnanci už dostali výpovědi

Oblíbený pivovar Klášter, který byl založen už v roce 1570 na konci tohoto roku, přestane už brzy vařit pivo! Rádio MB aktuálně zjišťuje, co je přesnou příčinou. Podle našich informací už ale pivovarská skupina Lobkowicz Group, která pivovar vlastní, rozdala výpovědi zaměstnancům. Poslední pivo v tomto oblíbeném pivovaru bude uvařeno na konci prosince. Restaurace, které Klášter čepují, mají zřejmě o čem přemýšlet. Které pivo v nich Klášter nahradí, zatím zůstává velkou neznámou. Hovoří se ovšem také o tom, že výrobu Klášteru převezme jiný pivovar – v tomto případě se jedná o nepotvrzené informace. Na oficiální vyjádření firmy čekáme.


Z historie pivovaru:


Zakladatelem byl v roce 1570 Jiří Labounský z Labouně, přičemž původní sídlo se nacházelo v domě číslo 38. Po roce 1830, za Kristiána z Valdštejna, se výroba piva přestěhovala do domu číslo 32, k jejímu výraznějšímu rozšíření však došlo až po přesídlení do západního křídla zámku v roce 1864, kam byla instalována i moderní technologie. Původní budova byla nadále využívána jako sladovna, pivovar tedy nemusel dovážet základní surovinu z jiného zdroje. Urychlení technického rozvoje podniku pak bylo paradoxně podníceno rozsáhlým požárem v roce 1869. Za sládků Matěje Brejchy, Emila Weisse a Theodora Sudy, mezi léty 1870-1910, pak pivovar prodělal zásadní modernizaci a zařadil se mezi špičkové podniky svého druhu v českých zemích. Výroba byla rozšířena do celého zámeckého areálu. V sezóně 1884 – 1885 zásobil klášterský pivovar své zákazníky více než 5700 hl piva a zaujal sedmé místo v rámci českých zemí. V intencích svého předchůdce pokračovali v rozvoji podniku také Emil Weiss (od roku 1896) a zejména jeho nástupce od roku 1903 Theodor Suda, který krátce po svém příchodu postoupil z funkce vrchního sládka na post výrobního ředitele. Jeho působení je spjato s další, nyní již zcela zásadní rekonstrukcí podniku, zahrnující kromě instalace nového výrobního zařízení také značné rozšíření sklepů pro umístění 180 mohutných kvasných kádí. V roce 1909 dokázalo 70 dělníků (z toho 43 přímo v pivovaru a 27 ve sladovně) vyrobit ze 40000 q ječmene přes 12000 hl piva, přičemž část produkce byla vyvážena na německý trh. Zároveň byly instalovány linky na výrobu kvasnic, sodové vody a limonád. V roce 1914, krátce před vypuknutím 1. světové války, tak nabídka firmy obnášela 11° klášterské pivo, 12° ležák, 13° granát a stejně silný světlý ležák, zvaný Převor. Klášterský pivovar si po období určité stagnace za 1. světové války udržel vedoucí postavení v regionu i po roce 1918, kdy došlo k obnovení a postupně i neustálému navyšování produkce. Od roku 1926 navíc fungoval jako akciová společnost s významným majetkovým podílem Alexandra Thurn-Taxise, a to v podobě začlenění podniků v Dobrovici a ve Vlkavě do společnosti. Téměř současně do firmy vstoupil také Jindřich Šlik, jehož pivovar ve Vokšicích zrušil výrobu a nadále byl využíván jen jako skladovací prostor. Šlechtický triumvirát na čele pivovaru doplnil Karel Valdštejn, finančně však jejich společný podíl představoval jen necelou polovinu jmění, kterým ve firmě disponovaly finanční ústavy. Za této konstelace dosáhl pivovar v roce 1932 rekordního výstavu přes 75000 hl piva. Mimo běžných způsobů distribuce bylo v této době po blízkém okolí využito také poněkud kuriózního vozidla – automobilu na parní pohon pohybujícího se na plných pneumatikách. Ztráta odbytišť po Mnichovu a zejména v období nacistické okupace byla ještě znásobena nuceným vstupem podniku do Svazu pro chmel a pivo (což ostatně platilo pro všechny zde zmiňované pivovary). Ten určoval veškeré ceny, zrušil výhody stálých odběratelů, nařídil prodej výhradně za hotové peníze a zavedl nucené kontingenty. Nevydařily se naštěstí snahy o úplné zastavení produkce, datované k přelomu let 1944 – 1945. Proslulost a úspěšnost klášterského pivovaru jakoby zastínily činnost dalších vrchnostenských podniků, jejichž produkce byla ovšem výrazně nižší a z nichž mnohé ve 2. polovině 19. století v rostoucí konkurenci nestačily a zanikly. Patřily k nim malé a v podstatě potřebu obce nebo části panství zajišťující pivovary ve Skalsku, Dolním Slivně, Zámostí, Krnsku a Březně. Pouze několik z nich přežilo až do 20. století. Vyhláškou ministryně výživy ze dne 3. července 1948 o znárodnění některých průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském podle § 1, odst. 3 zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 115 Sb., o znárodnění dalších průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském byl dnem 1. ledna 1948 znárodněn „Klášter, akciová společnost spojených pivovarů a vývozní sladovny“, Klášter, Hradiště nad Jizerou (okr. Mnichovo Hradiště), se závody v Klášteře Hradišti n. J. a v Dobrovici (akciová společnost) (okr. Ml. Boleslav).


Po znárodnění byl pivovar součástí podniků:
1948-1952 Severočeské pivovary n.p.
1953-1957 Pojizerské pivovary n.p.
1958-1960 Severočeské pivovary n.p.
1961-1990 Středočeské pivovary n.p.

Foto: mapy.cz